Neděle; v plánu celodenní výlet. Čekala bych, že s jejich věčným zpožděním vyrazíme kolem desáté. Přecenila jsem je... Ve dvanáct jsme vyrazili. Po hodině a půl jízdy, kdy se k nám přibližovala sopka schovaná v mracích, jsem začala tušit, že asi nejedeme "na sopku." Ptám se, jestli opravu jedem na sopku. Ale ano! Ale ne :) deset kilometrů před úpatím končí volně přístupné silnice, jet blíž není bezpečné...
Nafotili jsme sopku z několika stran, objeli ji skoro dokola, nadělali s ní spoustu fotek. Cestou zpátky jsme se zastavili v restauraci, jejíž návštěvu pak hostsestra označila za nejlepší část výletu. Jiný kraj, jiný mrav...
Žádné komentáře:
Okomentovat